Už v pubertě jsem si poměřovala prsa s ostatními děvčaty. Když jsem si pak během kojení zvykla na to, jaké je mít hezká velká prsa, věděla jsem po kojení, že chci své rozhodnutí urychlit.
Najednou ze mě spadly větší bolesti, obavy a začala jsem si užívat své tělo. Sama sobě se líbím a už se těším na léto.
Rok 2020 pro mě nebyl zrovna veselý, a když se se mnou koncem roku rozešel partner a já byla s malou sama, řekla jsem si, že bych měla udělat něco pro sebe. A zvětšení prsou byla první věc, o které jsem uvažovala. Takže jsem měla v plánu další rok na augmentaci jít. Jsem šťastná, že jsem měla štěstí a vyhrála soutěž. Než jsem se stihla nadechnout, tak už jsem měla nová prsa. A týden po operaci jsem se cítila i šťastná. Najednou ze mě spadly větší bolesti, obavy a začala jsem si užívat svého těla a to, že se sama sobě líbím. Začala jsem se těšit na léto.
Řešila jsem, že jsem matka samoživitelka, četla jsem hodně článků a chtěla jsem zvětšení prsou podstoupit. Když se na mě usmálo štěstí v soutěži, nedokázala jsem vše vstřebat. A když nadešel ten den, tak jsem si ještě pořád neuvědomovala, že to tady konečně je. Uvědomila jsem si vše asi pořádně, až když jsem prsa viděla hotová. Když už jsem si na ně mohla sáhnout, když jsem se viděla v zrcadle, tak jsem si říkala, že to stálo za to. Dá se říct, že to byl šok, že jsem sama byla překvapená, jak krásně nová prsa mohou vypadat. Jak jsem měla nakoukané fotky z internetu, tak výsledek předčil moje očekávání.
Řešila jsem, že jsem matka samoživitelka, četla jsem hodně článků a chtěla jsem zvětšení prsou podstoupit. Když se na mě usmálo štěstí v soutěži, nedokázala jsem vše vstřebat. A když nadešel ten den, tak jsem si ještě pořád neuvědomovala, že to tady konečně je. Uvědomila jsem si vše asi pořádně, až když jsem prsa viděla hotová. Když už jsem si na ně mohla sáhnout, když jsem se viděla v zrcadle, tak jsem si říkala, že to stálo za to. Dá se říct, že to byl šok, že jsem sama byla překvapená, jak krásně nová prsa mohou vypadat. Jak jsem měla nakoukané fotky z internetu, tak výsledek předčil moje očekávání.
PAN DOKTOR DOLEŽAL JE PŘEDEVŠÍM GENTLEMAN
Pokud bych měla říci něco o panu doktorovi, pak se musím usmát, protože mi byl maximálně sympatický. Přijde mi, že je hlavně gentleman, sálá z něho klid. Na druhé konzultaci, kde už jsem byla sama, bez ostatních finalistek soutěže, jsem se právě ještě víc přesvědčila, že bych operaci chtěla podstoupit a že jsem v těch správných rukou. Pan doktor na mě působil velice profesionálně. Vysvětlil mi veškeré mé otázky, který jsem měla, kterých jsem se obávala. A fakt, že si mám při zkoušce sama vybrat velikost, on jen hlídá možné maximum, je skvělý přístup. A ještě jsem si velmi cenila, že mi vše řekl přímo a bez mazaní medu kolem úst.Intenzivně půl roku jsem si četla články, ptala jsem se kamarádek, které operaci podstoupily. Neříkám, že jsem neměla obavy. Čím víc se operace blížila, tím víc jsem si informace hledala. Jestli zvládnu rekonvalescenci s dítětem a tak dále. Ale vše ze mě spadlo tím, jak se ke mně choval pan doktor. Díky jeho profesionalitě a přístupu. Tím, že dokázal hodně věcí nadlehčit a věci dobře a podrobně vysvětlit. Pro mě byl tento fakt podstatný. Získal moji maximální důvěru.
JAK JSTE SPOKOJENA, JAKÁ BYLA VAŠE REKONVALESCENCE
Dnes je to měsíc od operace a já vlastně funguju, jako kdybych na operaci nebyla. Ani necítím nějaké, když to řeknu zvláštně, cizí těleso na hrudi. Čekala jsem na dobu, až si sundám kompresní podprsenku, protože holky v různých diskuzních fórech říkaly, jak jsou prsa najednou těžká a pocit je velmi zvláštní. U mě nic takového nenastalo. Dokonce už i sportuji. Před 4 dny mi pan doktor dovolil sportovat, takže rychlá rekonvalescence a vůbec mi prsa při sportu nijak nevadí.Měsíc od operace funguju, jako kdybych na operaci nikdy nebyla.
První týden pro mě byl dost těžký. I psychicky. Říkala jsem si, jestli jsem do toho měla jít, protože vše docela bolelo, co si budeme povídat. Ale po tom týdnu přišel takový zlom, kdy jsem začala fungovat v domácnosti. Bez dítěte teda. A měsíc po operaci, můžu spát na boku, kolikrát si lehnu i na břicho, nemám s tím žádný problém. Byly jsme s Viktorkou na horách, myslím, že je vše v pořádku. Nemám žádný špatný pocit, nic mě nebolí, nic mě netahá. Snažím se dodržovat vše, co mi řekl pan doktor. Ani jsem nečekala, že ta rekonvalescence bude tak rychlá.
Nejhorší byly první tři dny. Myslela jsem, že budu mít třeba tlak na hrudi, ale ten žádný nebyl. Naopak mě překvapila bolest namožených žeber. Nemohla jsem se pořádně zvednout.
Nejhorší byly první tři dny. Myslela jsem, že budu mít třeba tlak na hrudi, ale ten žádný nebyl. Naopak mě překvapila bolest namožených žeber. Nemohla jsem se pořádně zvednout.
PÉČE O JIZVY
Pan doktor mi měsíc po operaci dovolil sundat kompresní podprsenku. A řekl, že jediné, o co se mám starat, jsou jizvy. Že je musím promačkávat, masírovat mastným krémem. Snažím se alespoň jednou denně na to myslet a jizvy masírovat. Je vidět, že pan doktor má velkou praxi, velké zkušenosti. Jizvy už na pohled po tom měsíci vypadají moc hezky. Jsou tenoučké a nejsou vůbec vystouplé. A jak jsou v podprsní rýze, nejsou ani moc vidět.JAK SE VÁM LÍBÍ VÝSLEDEK
Prsa jsou přesně podle mých představ. Před operací jsem si o všem dost četla. Bála jsem se, abych si nedala moc málo, nebo moc. Nakonec jsme s panem doktorem vybrali kulaté, vložení pod sval a jizva v podprsní rýze. Musím říct, že každý další týden pozoruji, jak se prsa mění. Protože ze začátku jsem měla pocit, ještě když jsem je měla stažená v kompresní podprsence, tak jsem si říkala "no, měla jsem si dát větší".A z čeho mám největší radost je, že každý ten týden prsa opravdu víc a víc měknou a jsou jak moje.
Ale pak nastal úžasný šok, kdy jsem byla na první kontrole, kde jsem prsa viděla poprvé, a to mi málem spadla brada. Říkala jsem si "no, tak ty jsou krásný", fakt super práce. A z čeho mám největší radost je, že každý týden prsa opravdu hodně měknou. Na dotek - bych si troufla říct - že ještě pár týdnů a budou jako přirozený. Opravu mě překvapily, protože jsem četla, že trvá půl roku, než začnou prsa po zvětšení měknout a já mám měsíc od operace a už teď jsou na pohmat o dost měkčí.
