POZN.: Prsní implantáty jsou zdravotnický prostředek, s kterým mohou pracovat pouze lékaři. Tato stránka je určená pro lékaře.

Vše o polyuretanovém povrchu

Právě u výkonů, jako je např. rekonstrukce a augmentace prsou, je nutné v maximální možné míře omezit negativní dopady zákroku. Nejčastějším nežádoucím účinkem spojeným s implantací prsu je kapsulární kontraktura.

Dle dostupné literatury dochází ke kapsulární kontraktuře v nativní tkáni u implantátů s povrchovou úpravou z pěnového mikropolyuretanu u 0 až 9 % případů na rozdíl od 9 až 50 % případů u jiných implantátů. Většina rozsáhlejších studií uvádí výskyt kapsulární kontraktury při použití povrchové úpravy z pěnového mikropolyuretanu na úrovni 0 až 3 % (1).

Kaplan-Meierova analýza rozsáhlé dlouhodobé studie z USA potvrzuje významný pokles rizika kapsulární fibrózy při použití implantátů s povrchovou úpravou z pěnového mikropolyuretanu během až 10 let po implantaci. Statistika ukazuje, že po 8 letech od implantace dochází ke kapsulární fibróze u implantátů s povrchovou úpravou z pěnového mikropolyuretanu o 15 % méně často než u texturovaných implantátů, a dokonce o 30 % méně často než u implantátů s hladkým povrchem(2).

Tímto aktivním vhojením tkáně do polyuretanové pěnové struktury obalu implantátu dochází k významnému omezení lineární kapsulární kontraktury a uchová se tvar implantátu. Na rozdíl od implantátů s hladkým povrchem a texturovaných implantátů, kolem kterých vzniká vazivové pouzdro, vede
mikrozapouzdření jednotlivých pěnových struktur k vzniku mnoha malých pouzder, jejichž kontraktilní síly.

Proces hojení

Pasivní vhojení:

Při zavedení silikonových implantátů s hladkým povrchem vzniká kolem celého implantátu slabě vaskularizovaná buněčná struktura. Kontraktilní síly působí intenzivně jedním směrem. Zpočátku měkká konzistence implantátu se ztrácí, zvyšuje se tuhost prsu a dochází k jeho deformaci. Podobný proces probíhá i u texturovaných implantátů (obrázek dole), vazivová struktura je zde však lehce narušená.

Aktivní vhojení:

Povrchová úprava z pěnového mikropolyuretanu narušuje vazivovou strukturu a podporuje vrůstání buněk. Vzniká houbovitá struktura s bohatým cévním
zásobením, která obepne implantát.

Shrnutí

Pacientky se zavedenými implantáty s povrchovou úpravou z pěnového mikropolyuretanu prokazatelně benefitují až 10 let po implantaci z významnější ochrany před kapsulární fibrózou a mají v průměru delší interval do reoperace.

V důsledku fixace v tkáni dochází pouze vzácně k dislokaci a rotaci implantátu. Celkový výskyt komplikací je tudíž díky přednostem implantátů s povrchovou úpravou z pěnového mikropolyuretanu u těchto pacientek významně snížený. Pěnový mikropolyuretan enzymaticky odloučený od tkáně po 9leté implantaci.